
Otékají ti nohy, jsi unavená, máš pocit nafouknutí a přestože se snažíš jíst rozumně a hýbat se, tvoje tělo jako by zpomalilo?
Možná se snažíš rozhýbat lymfu. Ale pokud jsi dlouhodobě ve stresu, můžeš jí současně brzdit. Stres totiž nezůstává jen v hlavě. Prochází celým tělem. Ovlivňuje dech, svalové napětí, trávení, spánek, hormonální systém i zánětlivé procesy v těle. A lymfatický systém na to všechno reaguje.
Když mozek vyhodnotí situaci jako ohrožení, spustí stresovou reakci. Zrychlí se tep, svaly se napnou, dech se zkrátí a tělo se připraví na akci. To je naprosto přirozené.
Problém není krátkodobý stres. Problém je, když se z něj stane běžný stav.
Termíny. Práce. Děti. Rodiče. Peníze. Vztahy. Péče o domácnost. Neustálé zprávy a informace. Možná si ani neuvědomuješ, že jsi ve stresu. Jen máš pocit, že jsi pořád unavená, špatně spíš, nemůžeš se pořádně nadechnout, večer máš těžké nohy a tělo zadržuje vodu. A právě tady začíná zajímavé propojení mezi nervovým systémem a lymfou.
Při stresu a dalších procesech spojených s chronickou zátěží může v těle docházet ke změnám, které podporují zánětlivé prostředí. Při zánětu jsou drobné krevní cévy propustnější. Do tkání se pak dostává víc tekutiny a bílkovin. A právě tady nastupuje lymfatický systém.
Jedním z jeho důležitých úkolů je odvádět přebytečnou tekutinu a bílkoviny z tkání zpět do krevního oběhu.
Když je toho na něj příliš, vzniká větší tzv. lymfatická zátěž.
Zjednodušeně řečeno: víc tekutiny + víc bílkovin + víc zánětlivých podnětů = víc práce pro lymfu.
Pokud to lymfatický systém zvládne, nic zvláštního necítíš. Pokud je jeho kapacita překročená, objeví se pocit těžkých nohou, otok, napětí ve tkáních nebo pocit, že je tělo „zalité“.
Lymfa nemá vlastní srdce, které by ji pumpovalo po celém těle. Potřebuje pomoc. A jedním z jejích nejdůležitějších pomocníků je pohyb, dýchání a svalová práce.
Když jsi v napětí, dech se často automaticky zrychlí a přesune více do hrudníku. Jenže bránice není důležitá pouze pro dýchání. Její pohyb vytváří tlakové změny v oblasti břicha a hrudníku, které pomáhají proudění tekutin a lymfy.
Proto je hluboký, klidný dech jedním z nejjednodušších způsobů, jak tělu pomoci přejít z napětí do klidnějšího režimu.
Když jsi dlouhodobě ve stresu, tělo zůstává v napětí. Ramena zdvižená k uším. Čelist sevřená. Břicho stažené. Záda napjatá. A k tomu často přibude méně pohybu. Sedíš u počítače, jedeš autem, večer už nemáš energii na procházku.
Jenže svaly fungují jako jedna z důležitých pomocných pump lymfatického systému.
Každý krok, každý pohyb kotníku, každé protažení a každá práce svalů pomáhají tekutinám v těle posouvat se správným směrem.
Stresové hormony ovlivňují řadu procesů, které souvisejí s krevním tlakem, ledvinami a hospodařením se sodíkem a vodou. Proto není dobré každé zvýšení hmotnosti nebo pocit „zavodnění“ automaticky připisovat tuku.
Někdy se mění především množství tekutiny v těle.
A právě proto může být tak frustrující, když máš pocit, že děláš všechno správně, ale váha se několik dní nebo týdnů nehýbe.
A tím se dostáváme k další části skládačky.
Střeva nejsou jen místo, kde se tráví jídlo.
Se zbytkem těla komunikují prostřednictvím nervového systému, hormonů, imunitního systému a látek vytvářených střevními mikroorganismy.
Tomuto propojení se říká osa střevo–mozek. A funguje oběma směry.
Stres může ovlivňovat pohyblivost střev, jejich prostředí i složení střevního mikrobiomu. A naopak látky vznikající ve střevech mohou ovlivňovat nervový systém a reakci organismu na stres. Není tedy náhoda, že když prožíváš náročné období, může se změnit i tvoje trávení. Někdo začne trpět zácpou. Jiný má průjem. Někdo je neustále nafouknutý. A někdo najednou zjistí, že mu potraviny, které dříve bez problémů toleroval, nedělají dobře.
Ve střevě se nachází velké množství imunitní a lymfatické tkáně. Lymfatické cévy ve střevě mají také důležitou úlohu při transportu tekutin a některých tuků ze střevního prostředí. Pokud je střevní prostředí dlouhodobě zatížené, může být zatížený i imunitní systém.
A tím se kruh uzavírá: stres → změny ve střevech → změny imunitních a zánětlivých procesů → větší nároky na organismus → další stres.
To, co se děje v nervovém systému, může ovlivnit trávení. To, co se děje ve střevech, může ovlivnit imunitní systém. A to všechno se může promítnout do toho, jak se cítíš ve vlastním těle.
Právě proto se dnes hodně zkoumá vztah mezi střevním mikrobiomem a psychikou. Některým probiotickým kmenům se v této souvislosti říká psychobiotika.
Důležité je ale jedno: Nejde o to koupit si „nějaká probiotika“.
U probiotik záleží na konkrétním kmenu. Dva mikroorganismy ze stejného rodu mohou mít úplně jiné vlastnosti.
Zajímavá je například kombinace:
Tato kombinace byla zkoumána u zdravých lidí v souvislosti s psychickou zátěží a kortizolem. Dalším zkoumaným kmenem je Lacticaseibacillus rhamnosus R0011, mimo jiné v kombinaci s L. helveticus R0052.
Výsledky těchto studií jsou zajímavé, ale je důležité zůstat nohama na zemi. Výzkum psychobiotik je stále poměrně mladý. Probiotika nejsou léčba stresu ani náhrada psychoterapie, spánku, pohybu nebo kvalitní stravy. Mohou být jedním dílkem skládačky. Stejně jako vláknina, zelenina, luštěniny nebo fermentované potraviny.
Nemusíš začít dělat deset nových věcí najednou. Začni tím, co tvému tělu pomůže odejít z režimu neustálé pohotovosti.
Zkus několikrát denně zpomalit dech. Nádech nosem – do břicha. Klidný výdech – ústy, o něco delší než nádech. Nemusíš dýchat „na výkon“. Jen dovol bránici, aby se volně pohybovala.
Nemusíš každý den absolvovat dvouhodinový trénink v posilovně. Pro lymfu může být velmi cenný pravidelný přirozený pohyb během dne. Cokoliv, co přeruší dlouhé sezení. Vyjdi 2 patra nahoru a dolů. Udělej pár dřepů pokaždé, když jdeš na toaletu. Lehký tanec o pauze. Výpony na špičky u pracovního stolu.
Spánek není odměna za to, že jsi všechno stihla. Je to součást regenerace. Pokud tělo nemá dostatek času na odpočinek, dostává další stresový podnět. Pokud to jde, choď spát a vstávej ve stejnou hodinu.
Dopřej si dostatek vlákniny a pestrou stravu. Zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné potraviny a podle tolerance také fermentované potraviny.
Lymfa je tekutina. To ale neznamená, že čím více vody vypiješ, tím lépe bude lymfa fungovat. Pij průběžně podle své potřeby a nezapomínej, že množství tekutin ovlivňuje také počasí, pohyb, strava a zdravotní stav.
Průměrně klientkám doporučuji 30 ml čisté vody na 1kg váhy. Je to ale samozřejmě individuální. Ukazatelem správného pitného režimu může být zbarvení moči. Pokud je tmavá, je potřeba přidat více čisté neperlivé vody.
Jemná lymfodrenáž není jen o tom „odvést vodu“. Pomalý, rytmický dotek může být příjemným podnětem pro tělo, které je dlouhodobě v napětí. Možná právě proto tolik žen během lymfodrenáže usne.
Tělo konečně dostane signál: Nemusíš nic dělat. Teď můžeš odpočívat.
A to je možná nejdůležitější myšlenka celého článku.
Když řešíš lymfu, nemusíš se soustředit pouze na to, kolik vody vypiješ nebo kolik kroků denně uděláš. Lymfatický systém je součástí celého organismu. Ovlivňuje ho pohyb, dech, imunitní systém, střeva, spánek, zánětlivé procesy v těle. Ale také to, v jakém režimu se tvůj nervový systém většinu dne nachází.
Proto se někdy může stát, že se o své tělo staráš „správně“, ale přesto máš pocit, že se nikam neposouváš. Možná nepotřebuješ přidat další povinnost. Možná potřebuješ tělu konečně dát prostor zpomalit.
Připravila jsem pro tebe Mapu lymfatických uzlin ZDARMA.
Najdeš v ní hlavní skupiny uzlin a pořadí, v jakém je při domácí péči uvolňovat.
Stáhni si ji a pomáhej lymfatickému systému, když máš těžký den.
A pokud chceš péči svěřit do mých rukou, najdeš mě ve studiu BALANCE masáže Rakousy ve všední dny a v neděli. Každou sobotu pracuji také v Praze na Chodově ve studiu Masáže Luciana. Objednej se na lymfodrenáž.